Bylo nás pět
Bylo nás pět
Autor: Karel Poláček
Rok vydání: 1954
Nakladatelství: News Ideal
Karel Poláček: Karel Poláček, novinář, představitel meziválečné humoristické a satirické prózy, se narodil českožidovské živnostenské rodině. V Rychnově nad Kněžnou začal studovat gymnázium, které dokončil v Praze. Poté pracoval jako úředník. V roce 1914 narukoval do války, na srbské frontě se dostal do zajetí. Karel Poláček zahynul v koncentračním táboře.
Žánr: Román 20.století
Způsob vyprávění: 1. Osoba (vypráví tento příběh kluk jménem Petr) ,čas přítomný a minulý
Hlavní postavy: Petr Bajza- vypravěč ,veselý ,inteligentní ,nezbeda ,syn majitele koloniálu
Antonín Bejval – Petrův spolužák, „vynálezce“, má různé bláznivé nápady , lakomý, syn majitele obchodu s uhlím
Čeněk Jirsák – kamarád Petra, je nábožný, ješitný, přezdívaný Krakonoš
Éda Kemlink – další z kamarádů, syn úředníka z berního úřadu, velmi chytrý, má dvě sestry Refaelu a Viktorku a psa Pajdu
Josef Zilvar – z chudobince, je starší než ostatní hoši, několikrát propadl, kouří, statečný, syn válečného invalidy a "vrchního" žebráka
Místo konání: město
Jazyk díla: stará čeština (prauda ,meducína)
Čtenářský zážitek: Tato kniha se mi líbila ,ale nečetla se mi dobře ,kvůli tomu ,že mám vydání s překlepy.
Prameny: Kniha a webové stránky:
http://www.databazeknih.cz/zivotopis/karel-poláček
1.kapitola
Tu to knihu vypráví Petr Bajza ,každý den když chodí do školy chodí kolem jednopatrového domu na ,kterým je cedule. Mu se ,ale ještě víc líbí koňská hlava přidělaná v prvním patře mezi okny. Když byl ,ale malý ,té hlavy se bál. Když vždycky šel kolem Bejvalů ,rychle utíkal ,protože si myslel ,že na něj ta hlava mluví. Ale teď už je velký a s tou hlavou si povídá. Jednou takhle se na dvoře fotily. Sedí vedle Édy Kemlinka nalevo sedí Páta Karel ,vedle kterýho Petr nechce sedět ,protože je to žalobníček. Když to viděla maminka tak se smála ,ale tatínek říkal ,že je to zbytečné vyhazování peněz. Rodiče ho nutí ke studium. Jeho bratr Ladislav se málo učil ,kouřil a kradl bonbóny. Petrovi rodiče petra vidí v kanceláři ,ale on chce pracovat u Bejvalů.
2.kapitola
Nejlepší kamarád Petra je Antonín Bejval. Tonda má celý kufřík indiánek ,kliftónkůa sharkovek. Tonda je takoví vynálezce ,už vynalezl takové sklíčko ,které když někomu přiložíš k ruce tak ti tam udělá červené spálené kolečko. Jednou se pan Bejval ,který je hodně silný pustil ze srandy do křížku s panem Plachetkou ,který uzvedne 100 kg jedním tahem. Proto chce být Petr také závozník ,aby měl také takhle velikou sílu ,aby se ho každý bál a přepral i loupežníka. Petrovi se narodila sestřička Mančinka ,měla nos jako knoflík a umí si cucat palec u nohy. Petrovi to nejde ,ale až se to naučí ,bude slavnej. Třeba Čeněk Jirásek umí obrátit klapky u očí.
3.kapitola
Ti kdo bydlí v Palacké ulici jsou přátelé ,všichni ostatní jsou nepřátelé. Třeba Habrováci ,ti jsou nejhorší ze všech. Nemyjí si ruce ,mají špinavý krk ,sedí v oslovských lavicích atd. Habrováci se rozprostírají po obou březích potoka Javornického. Když rolníci sklidí ,tehdy jejich vystoupí na stráň ,aby viděli jejich habrovskou zem. I letos se rozhodli dělat vojenské manévri. Všichni se setkali u Petrova domu a šli. Cestou přibrali ještě pár děvčat ,které pištěly a vezly vozík s buchtami. Když se utábořili ,napadli je Ješitňáci. A tak se všichni rozutekli.
4.kapitola
Antonín Bejval je jak už jsem zmiňovala vynálezce. A tak jednou vynalezl takovou hru. Potřebovali na ni krabice ,které sháněl Petr u svého strýce a sirky ,které nemuseli shánět ,protože je měli. Přibrali ještě Édu Kemlicha a ještě s nimi chtěl jít Čeněk Jirsák ,ale toho nechtěli. Ale stejně se k nim vetřel. Na poli rozestavěli krabice a dělali ,že je to město ,které po chvíli začne hořet a musejí ho uhasit. Jenže Éda si propálil kalhoty a tak tato hra skončila.
5.kapitola
S Čeňkem Jirsákem není řeč ,protože je takový. Tonda pro jeho celou rodinu vynalezl jméno Krakonoš ,jeho otec ,maminka i on jsou Krakonoši. A každý jim tak říká ,ale né na posměch. Jirsákovi jsou pobožní. Pan Jirsák vodí procesí do Vambeřic. Čeněk je také pobožní a v neděli by se nikdy nepral ,aby neskončil v pekle. Když jde procesí do Vambeřic tak je Petr a kluci rádi. Protože když jdou zpátky ,tak si sednou k silnici a nahlas se modlí. Když je procesí uslyší ,hází jim pětníky i desetníky ,za které si kluci vždy něco koupí.
6.kapitola
Když je teplo ,Petr a spol. chodí na koupaliště U Klobouků. Ještě je koupaliště U Kalhot ,ale tam už nechodí ,protože tam naposled Petra chytla za nohu nějaká slizká ruka. Když teda šli na koupaliště ,přidal se k nim malý Venda. Chtěl se k nim přidat i Čeněk ,ale oni nechtěli ,aby se k nim přidal. Poté se Čeněk chtěl přednést a skočil ze stráně ,ale Petr mu řekl ,že udělal hřích. A pak se tam ještě hádali.
7.kapitola
U Klobouků bylo horko a štípali je ováda. Tak se namazali blátek a váleli se po louce. Pak se šli zchladit do vody. Éda skočil do vody jako plavec ,Bejval a Petr skočili do vody jako žáby ,Čeněk skočil po zádu a malý Venda zakřičel „Já!“ a skočil ,jak to viděl u dospělích. Když skočil kluci si poté uvědomili ,že Venda neumí plavat a tak se bude topit. Nakonec ho ,ale Zilvar vylovil a pak mu všichni kluci poskytli pomoc. Venda se nakonec probudil a všichni byli rádi.
8.kapitola
Příští týden měl Petr radost ,vyváděl a všichni dospělí ho napomínali ,protože byl konec školního roku. Když měl vstával ,vyskočil z postele a šel se nasnídat. Pak šel do školy ,kde jejich pan učitel jim připomněl jak se mají chovat a dal jim vysvědčení. Petr dostal samé dvojky. Asi jenom dva propadli. Když šli domů někdo Čeňkovi podkopl nohy. Před školou stál pan Fajst a čekal ,kdo ho nepozdraví ,aby mohl jít žalovat k jeho rodičům.
9.kapitola
S Tondou už se Petr přestal bavit a baví se s Čeňkem. Už se s Tondou nebaví ,kvůli tomu ,že mu nepůjčil kolo a ,že mu Jirsák Čeněk řekl ,že za ním dolézá jak ocásek. Tak se s Čendou domluvili ,že si naspoří peníze a ,že pojedou do Itálie. Dohodli se ,že to Tondovi neřeknou ,ale že to řeknou Édovi. Éda souhlasil a tak to domlouvali. Petr a Čeněk poznali jeho psa Pajdu a jeho sestry Viktorku a Rafaelu ,které jsou podle nich hloupé.
10.kapitola
Když maminka pravila Petrovi ať jde ke ševci si nechat zpravit podpatek u bot ,potkal Tondu ,který mu řekl ať se nezlobí a ,že mu půjčí to kolo jestli bude chtít. Petr se s ním nechtěl bavit ,ale pak mu Tonda řekl ,že něco zase vynalezl. Tak to teda Petr chtěl slyšet. Šlo o to ,že by si vycvičily vosy na dělání medu. A tak se teda zase udobřili ,když přišel domů ,řekl mamince ,že jde na housle. Ale nešel na housle ,šel ukrást úl. Když Petra ,Tondu ,Pajdu ,Édu a Čendu napadlo jak včely vyhnat z úlu ,nedopadlo to dobře a vrátili se domů nateklý.
11.kapitola
Po třech dnech pravil Petr Tondovi ,že je trouba. Tak už jsme nikdy spolu nepromluvili. Éda odjel k babičce na Moravu a s Čeňkem se bavit nemůže ,protože mu to zakázali rodiče. Tak je teďka sám ,aspoň se Petr učí a čte ponaučné knihy. Už se vůbec nepere ,jenom s Kristýnou ,ale to jenom ze srandy ,tudíž si na něj nikdo neztěžuje. Hlídá Mančinku ,což pomáhá jeho mamince ,protože musí tatínkovi pomáhat v krámě. Tatínek Petrovi říká ,aby se učil ,aby mohl převzít obchod.
12.kapitola
Začal už podzim ,foukal vítr a tak kluci šli za Jakubem ,který dělá krásný draky. Chvíli ho přemlouvali ,ale nakonec jim ho udělal. Éda jim vždycky něco nakreslí jako obličej a,protože to umí nejlépe. Ještě raději ,ale dělají ohníčky. Vždycky na louce si zapálí oheň a kouří u toho své vlastní vyrobené dýmky. Jednou s nimi chtěla jít Eva ,nakonec jí to Petr dovolil a aspoň tam k ohni donesla pražené mandle.
13.kapitola
Už začala škola a Petr byl mrzutý ,protože skončily prázdniny. Petr pak v této kapitole také vypráví o jeho kocouru Honzovi. Chytá vrabce ,ale moc se mu to nedaří ,u myší má Honza větší pravděpodobnost ,že je chytí. A vždy když nějakou chytí ,jde ji ukázat tatínkovi. Nejen ,že se on lekne ,ale lekne se i maminka i Kristýna. Když se Petr s Kristýnou nějak hádali ,chtěl se jí Petr pomstít. Nevěděl co a pak ho napadlo jí dát do kufru chcíplou myš. Až ji Kristýna uviděla ,začala křičet a tatínek Petrovi dal co proto.
14.kapitola
Když ho přestalo bavit se bavit s kluka s ,kterýma se bavil do dnes ,tak se začal bavit s Otakárkem Souralem. On mu půjčil nové knihy. U něj dom to vypadalo jako v paláci ,chodilo se z místnosti do místnosti. Petrovi se to líbilo ,ale pak mu řekli ,že za ním chodí jenom kvůli tomu ,že je bohatý. Tak se s Otakárkem přestal bavit a začal chodit za Zilvarem do chudobince. Jeho otec je hlaví žebrá všech žebráků a má dřevěnou nohu. ,což se Petrovi líbilo. A když Zilvarův otec šel spát ,vzali mu nohu a hráli si na žebráky. On to ,ale poté zjistil a zakázal jim to.
15.kapitola
Už byla zima a Vánoce. Petr si hrozně přál tu dřevěnou nohu ,ale zase dostal jenom obyčejné rukavice. On ,ale o svém přání neřekl ,protože by mu zakázali se Zilvarem bavit. Další den po Vánocích k nim přišla teta a strýc ,hned se vyptávali co mají k obědu a oni řekli ,že mají brambory ,ale měli kachnu ,co poté teta a strýc zjistili a byli na ně naštvaný a odjeli. Přijel k nim na návštěvu Petrův bratr Láďa ,který se vychloubal svým svetrem.
16.kapitola
Tak jak byla zima ,tak Petr s Evou šli sáňkovat. Petra i Evu to bavilo. Potom se parta zase spojila a Tonda měl nový vynález. Museli sehnat pytlík karbidu. Potom na večer se sešli a dali ho pod sníh a zapálili ho. Začalo to straše hořet ,plameny šly vysoko. Tonda totiž chtěl vystrašit Fajsta a taky ,že se mu to povedlo. Druhý den všem vyprávěl ,že viděl ducha.
17.kapitola
V Petrovém městě jsou dvě kina. Jedno je v Národním domě a druhé je v Lidovém domě. V Národním domě dávají němé filmy a pořád přes ně prší. A v Lidovém domě hrají dobré filmy ,ale mají tam vysoké okna. Petr a kluci vymysleli totiž to ,že zaplatí jenom jeden a ten až je tma tak pomůže ostatním vylézt oknem a pak si za ty ušetřené peníze něco koupí. Jednou vzali Evu ,ale nedopadlo to dobře ,protože se pořád chichotala a tak ji museli vyvést.
18.kapitola
Petr se těšil na sníh ,ale teďka mu přijde ,že je zima moc dlouhá. Mráz štípe do tváře ,je hrozná tma..atd. Když se jednoho dne Petr probudil slyšel něco bubnovat na střeše ,zjistil ,že se to počasí obrací. Vyskočil z postele a šel do školy ,ale uviděl Jakuba s vozem a koňmi a zeptal se jestli ho nesveze do školy a tak Petr jel do školy v kočáře a byl hrozně pyšný ,že tak jede. A protože roztával sníh ,tak byly velké záplavy. Tak Petr a kluci zachraňovali ,kteří se topili. Když je vylovili tak je dali na člun ,ale nejvíce se předváděl Čeněk a tak se Petr rozhodl ,že se s ním nebude bavit.
19.kapitola
Když kluci viděli jak nějaký pán lepí plakáty ,šli za ním a četli si je. Byly to upoutávky na cirkus. Budou tam cizokrajná zvířata ,nejlepší gymnasti o přestávkách se tam budou projíždět na koni ,uvidí krmení zvířat… Petr tam hrozně chtěl chtít a tak se rozhodl ,že bude nejhodnější. Chodil vzpřímeně a zdravil nahlas lidi ,nevynechal ani jednou housle ,hlásil se ve škole ,nepral se s Kristýnou ,doma pilně cvičil na housle… Až to jeho tatínkovi přišlo podezřelé a jeho kamarádům taky.
20.kapitola
Petrovi nakonec po dlouhé rozprávce tatínek povolil jít do cirkusu. Každý den tam s kluka chodil se dívat jestli tam už náhodou není. Jednou když tam přišli stáli tam stánky z kterých byl zvláštní zápach. Jednou k nim do třídy přišel nový žák. Ten byl z toho cirkusu. Pocházel z Afriky a každý chtěl ,aby si k němu sedl. Nakonec ho ,ale učitel posadil do poslední lavice k nejvyššímu klukovi ze třídy Šabaty. Všichni kluci s ním mluví a on zase s nimi. Nejvíc se baví asi o cirkusu. Každá třída na škole jim to záviděla.
21.kapitol
Když byl den co měl začít cirkus ,se táhl městem průvod cirkusáků. Vedli s sebou velbloudy ,slony… Petrovi se to náramně líbilo. Když v průvodu uviděl Alfonse tak se rozběhl a běžel za průvodem. Pak si všiml ,že za ním běží Eva a tak se dohodli ,že spolu budou chodit do cirkusu ,ale dneska ,že jdou s rodiči. Ten den ve škole nedával nikdo pozor ,ani ti ,kteří dostávají samé jedničky. Po škole šel s rodiči do cirkusu. Moc se mu tam líbilo a asi nejvíce se mu líbilo vystoupení s Alfonsem jak „létal“ na hrazdě.
22.kapitola
Jak byli na tom vystoupení v cirkuse ,tak se Petrovi zalíbila krasojezdkyně ,byla krásná a půvabná ,jenom Evě se nelíbila a tak se kvůli tomu pohádali s Petrem. Petrovi se samozřejmě začalo stýskat. Petr tam ještě párkrát šel ,ale bylo mu divné ,že ta chodí i Zilvar. Tak se ho ptal tak on řekl ,že jim pomáhá ze zvířaty a ,že pak tam může chodit. Klukům se to zalíbilo a tak pomáhali taky. Ale pak se jim to vymklo ,protože přibrali k sobě malého Vénu s ,kterým měli hodně starostí.
23.kapitola
Jednou když Petr šel do školy byl takový unavený ,mrzutý. Loudal se do školy pomalu a když přišel zrovna zazvonilo. Sedl si a vyndal si učení. Ve třídě byl hrozný hluk tak ho rozbolela i hlava. Pak se mu i točila a nebylo mu dobře. Prostě na něj lezla nějaká nemoc. Kluci ho radši doprovodili i domů.
24.kapitola
Jak na Petra lezla ta nemoc ,tak to byla spála ,nechali si to zjistit radši také od doktora. Kristýna i maminka se o něj dostatečně starali. Petr byl unavený a tak si lehl a spal. Zdál se mu podivný sen ,že mu tatínek koupil slona Jumbo ,na kterým se projížděl. Moc tatínkovi poděkoval. Když se probudil ,řekl to mamince a Kristýně ,protože si myslel ,že to byla pravda. Kristýna se začala smát. Petr ještě řekl ,ať mu koupí kilo rýže ,že ji má rád a usnul.
25.kapitola
Petr neměl jenom jeden sen ,ale třeba se mu ještě zdálo ,že měli hodinu biologie ,kde zrovna berou zvířata. Náhodou zrovna tuto hodinu brali slony ,že žijí ve stádech ,živí se rostlinou stravou..atd. Bejval měl zase nějaký super vynález ,tak se ho Petr zeptal ,jestli mu ho řekne ,tak Bejval vymyslel ,že by jeho slon Jumbo mohl žít u nich ve stájích. Nejdříve se hádali ,ale potom mu to dovolil. Jumbo se pak používal i na užitečné věci např. stěhování nábytku pana Bejvala.
26.kapitola
Petr byl pořád vážně nemocný ,byl i u něj doktor ,který mluvil o nějaký Krizi ,ale nedával tomu moc pozor ,protože byl unavený. Tak zase usnul a teďka se mu zdálo ,že byla válka s Ješitňáky. A v jeho snu byli i dva chlapy ,kteří zapáchali ,protože je Jumbo postříkal smradlavou tekutinou. Petr hrozně věřil ,že to byla pravda ,protože to bylo realistické a cítil i zápach.
27.kapitola
Když je někdo nemocný ,tak hodně spí a tak Petr zase usnul. Jumbo jednou ztratil svojí červenou čepičku a hrozně si ji přeje. Petr si ,ale neví rady a tak se radši zeptá jaké to je v Indii ,že by se tam chtěl podívat. Jumbo ,ale Indii nemá moc rád a tak zase mluví o svojí čepičce. Petr už to nevydrží a jde za panem Jirsákem ,aby mu udělal červenou čepičku. Pan Jirsák ho přeměří a přitom mu pomáhá Jirsák Čeněk ,který by se s Petrem moc rád podíval do Indie ,ale neví jestli by tam mohl jet ,nakonec mu to tatínek povolí.
28.kapitola
Maminka přišla za Petrem ,jestli se vyspal dobře ,že za ním byli jeho kamarádi ,jestli už mu je lépe. A Petr se ještě zeptal tatínka ,jestli by mu nezaplatil červenou zlatem pošívanou čepičku pro Jumba. Jeho tatínek odvětil ,že klidně ,když už mu zaplatil slona tak proč ne čepičku. Petr byl unavený ,ale přišla k nim na návštěvu teta se strýcem. Ale tato návštěva nedopedla opět dobře a zase se pohádali.
29.kapitola
Petr znovu usnul a se všema se loučí ,protože odjíždějí do Indie. Ale před tím než odjedou pan Jirsák dá Jumbovi čepku ,která se moc líbí.
30.kapitola
A jak by ne ,se Petrovi zdál další sen. Tentokrát se mu zdálo ,že se s kluky vypravili do Indie. Viděli tam hady ,které tančili. A začali se jim smát. Oni se rozzuřili a kousli Édu. Všichni si mysleli ,že je mrtví ,ale nakonec nebyl a dál pokračovali k Brabcům.
31.kapitola
Když kluci pili tu úžasnou limonádu ,slyšeli kroky a dovnitř se vřítil pan Brabec. Nejdříve musel své ženě vysvětlit ,proč přišel pozdě domů a pak se vyptával hochů odkud přicházejí ,jestli u nich chumelí a tak. Pak říkal ,že u nich v Indii nikdy nechumelí ,že je u nich pořád teplo a paří slunce. Pak jim paní Brabcová dala bonbóny a kaštany. Petr měl nejradši kaštany a tak ,že si je dá nakonec ,ale kluci mu je všechny snědli. Bonbóny nebyli příliš dobré a škrábali mu v krku. Najednou se celý rozzuřený probudil a nad jeho postelí byla maminka ,tatínek i Kristýna. Petr jim ,ale řekl ,že musí jít do zahrady a tak šel.
32.kapitola
Už byla noc a svítily jasné hvězdy. Nejdříve šel pan Brabec a pak Petr ,který seděl na slonovi s Evou ,protože jí to Petr dovolil. Pan Brabec byl krejčí a šil šaty. Přes svou ruku měl červené šaty ,které vezli maharadžovi do zámku. Když přijeli před ten zámek byl neuvěřitelně velký. Petr nechal svého slona před prvním nádvořím ,které bylo červené a znázorňovalo pátek ,druhé nádvoří bylo modré a znázorňovalo sobotu a poslední bylo zlaté a to znázorňovalo neděli. V třetím nádvoří vešli do dveří ,kde je přivítal maharadža a vyprávěl jim historky ,které prožil ve svém životě. Petrovi pořád neustupuje ta horečka.
33.kapitola
Už se chystali na ten lov tygrů ,každý měl slona jenom Zilvar přišel později a tak mu princezna ,která seděla na bílém slonovi ,který měl na sobě altánek posázený drahým kamením mu nabídla ,aby si sedl k ní. Petr samozřejmě závidí ,ale nedá to na sobě znát ,protože za ním sedí Eva. Když se hlasitě zatroubilo sloni se rozešli do džungle. Petrovi se tam moc líbilo ,ale pak vešli na palouk s vysokou trávou ,kde přežívali tygři. Každý hoch aspoň tři zastřelil ,ale Zilvar nezastřelil ani jednoho ,protože se pořád vybavoval s tou princeznou. Petr si potom odskočil domů ,to povyprávět rodičům.
34.kapitola
Když byl doma šel opatrně ,aby nevzbudil Mančinku. Vešel do ložnice a uviděl maminku jak sedí a spí. Přitom se Petrovi honí hlavou ,že Eva říká Petrovi ,že ta princezna chodí se Zilvarem. Petr je hrozně naštvaný ,protože s Evou chodí jen tak a je to normální holka ,kdežto princezna. Jeho maminka se probudí a Petr jí to všechno povypráví. Najednou si ,ale Petr uvědomuje ,že to co prožil byl asi jenom sen ,protože dneska byl v krámě si koupit ocel a přitom byl i v Indii. Prostě to Petrovi nedávalo smysl.
35.kapitola
Po celé Indii se začalo vypravovat ,že Zilvar chodí s princeznou. Každý den Zilvar princezně četl ponaučné a zábavné knížky nebo seděli na stromě a jen tak si povídali. Zilvar zpíval písně a každý den princezně utrhl nějakou květinu ze zahrady. Jednou maharadžovi řekli ,že pro něj má Zilvar novinu. Tak maharadžal svolil ať jde k němu. Nejdříve mlčeli ,ale pak se Zilvar rozpovídal ,jestli si může vzít princeznu. Maharadžal se rozzlobil a zavolal stráže ,ať ho zavřou. Každý den ho hoši navštěvovali a paní Brabcová mu nosila bonbóny. Pak si každý stěžoval maharadžalovi ,že je to nefér a tak mu řekl ,že přežije jenom když složí zkoušku.
36.kapitola
Jak už jsem se zmiňovala o tom ,že přežije jestli složí zkoušku a jestli ne a jestli ji složí tak si může vzít princeznu. Zilvar dostal od králova rádce tři těžké ,pro něj lehké hádanky. Všechny uhodl ,protože je chytrý a může být velká slavnost. Maminka i tatínek si z něho dělají srandu ,protože mu nevěří. A radši mu napíšou omluvenku do školy. ,protože má pořád horečku.
37.kapitola
Petrovi se to nezlepšilo a tak zavolali doktora. Petr nebyl rád ,protože toužil se vrátit do Indie. Nakonec doctor odešel a Petr “odletěl” přes postel zpátky do Indie. Hrozně se tam těšil a taky až tam “doletěl” byly velikánské přípravy na tu jejich svatbu. Největší ruch byl v kuchyni ,když přišli za Zilvarem ,choval se divně a byl nepříjemný ,ale měl krásný oblek a voněl kolínskou. A tak se s ním přestali bavit.
38.kapitola
Už byl den svatby a před zámkem se sjíždělo všechno příbuzenstvo. Všechno bylo vyzdobeno krásnýma květama. Když měl být svatební průvod ,jedna oopice se zranila a tak nemohla hrát na trombon. Zilvar teda požádal Čendu jestli by nemohl místo tý opice hrát on ,že za to do
stane zaplaceno. Když byl ten průvod ,byl krásný a děti za ním běhali. Když byl čas jít k oltáři ,přišel tam bílí slon ,který měl altánek s červenými záclonami ,v kterým seděla princezna. A tak průvod pokračoval.
39.kapitola
Když už pomalu byli u kostela ,Petr si vzpomněl ,že to musí vidět Kristína i maminka a tak začal běžet. Eva na něj křičela kam běží ,tak jí to Petr řekl a ona řekla ,že má přijít včas. Když už byl čas si říct ano nebo ne ,někdo mezi ně hodil smradlavé pštrosí vejce. Samozřejmě to byl Tondův nápad ,ale Zilvar si myslel ,že to udělal Petr a princezna si myslela ,že to udělala Eva. Nakonec se semlela velká mela. Když se Petr probudil ,měl v očích slzy. Otevřel je a uviděl doktora ,jak mu říká ,že už je to lepší ,ale že musí ještě odpočívat.
40.kapitola
Když už Petrovi bylo lépe ,už neměl žádné sny. A pomalu mu docházelo ,že vážně to byl jenom sen. Když za ním chodili kluci ,opatrně se jich ptal ,na to jestli si něco nepamatují s Indie ,ale oni se vždy jenom zasmáli i Eva nevěděla nic o žádné svatbě....tak to byl asi vážně jenom sen.
Kousek z textu: Můj nejmilejší přítel se nazývá Bejval Antonín, protože jsme s Tondou jedna ruka. Taktéž si půjčujeme knížky.On má plničký kufr indiánek, jako jest: Morová rána v Praze, Vpád Pasovských a Bílá paní Rožmberská. Na jedné jestobrázek s nápisem "Dvanácterák se obořil na knížete pána, vtom však jeho věrný myslivec vystřelil smrtící ránu, čímž si
zavázal knížete k vděčnosti. Taky má Tonda sharkovky a kliftónek habaděj. Všecko má, protože pan Bejval říká, že si potrpí na vzdělání a nelituje groše.